Jak zúročit stres

Slovo stres se stalo jedním ze symbolů současnosti. Kdo není ve stresu, nežije. Kdo není stresován, tedy je v pohodě, je dost podezřelý, nemyslíte? Není stres jako stres. I stres se dělí na pozitivní a negativní. O negativním stresu bychom mohli všichni vyprávět hodiny a hodiny, důvěrně jej totiž známe. Ale pozitivní stres? To zní divně, což?

Jako stres vnímáme vše, co výrazně zatěžuje naši psychiku, ale nemusí jít vždy o situace, které jsou nám nepříjemné. Pod pozitivním stresem si můžeme představit třeba vysokou výhru v loterii, svatbu v rodině nebo když náš oblíbený fotbalový tým útočí na protihráčovu branku. Tento druh stresu nazýváme eustres. Stimuluje a motivuje nás. Je doprovázen takovým tím pocitem třepotajících motýlů v žaludku. Je to spíše nervozita. Máte před sebou prezentaci svého zpracovaného úkolu. Víte, že jste odvedli skvělou práci, jste na sebe pyšní a teď se jen musíte prodat a zazářit. Vaše srdce pumpuje rychleji a hlasitěji. Všechny vaše smysly jsou zesílené. Když je výzva, které čelíte dokončena, relativní klid se vrací. Eustres má tendenci být krátkodobý a specifický pro konkrétní událost.

Možná s eustresem máte více zkušeností než tušíte. Mnoho lidí přiznává, že nejlepší výkon odvádí v okamžiku, kdy jsou pod časovým tlakem. Plní úkol, až když jim začíná pořádně „hořet za patami“ a do té doby se nepřinutí k žádné činnosti a všechny úkoly odkládají na později. Až hrozba „pozvánky na kobereček“ a s tím související zvyšující se napětí je vyprovokuje k nějaké akci. Své o tom vědí třeba studenti nebo bohémové.

Ano, šibeniční termíny v nás skutečně mohou probudit to nejlepší, ovšem má to několik háčků. Termín nesmí být příliš šibeniční, protože nás spíše paralyzuje, než burcuje. A také se nesmí opakovat příliš často. Jinak dojde k tomu, že začneme žít v permanentním stresu, po němž nenásleduje žádné uvolnění, žádná radost. Přecházíme z jednoho stresu do druhého, který vede ke spoustě negativních následků na naše psychické a fyzické zdraví. Po každém stresu si musí organismus odpočinout.

Kdy si tedy můžeme dovolit využít pozitivních účinků eustresu? Zátěž, kterou si na sebe nakládáme, nám musí být příjemná. Splnění úkolů musí být stimulující a motivující. Míra zátěže nesmí překročit únosnou hranici a nesmí trvat dlouhodobě.

V dnešní době se stresu nemáme moci jak vyhnout, je součástí našeho života. Zkuste si i na tom negativním stresu najít něco pozitivního, aby vám spíše pomohl než ublížil. Naučte se s ním zacházet, nestát se jeho obětí, ale umět ho mírnit.