Relaxace na baterky

Můžete si jít zaběhat, zdřímnout, štípat dřevo nebo třeba zaplavat. Prostě cokoli, co vás odstřihne od diáře plného úkolů. Ale stres se už dnes dá účinně odbourat i čistě technologickým způsobem.

Někdy v polovině 90. let se v Česku poprvé objevily přístroje audiovizuální stimulace (AVS) slangově označované jako „psychowalkmany“. Tahle nová technologie slibovala radikální změnu vědomí jediným zmáčknutím knoflíku. Nejdřív jsem to považoval jen za další marketingový podfuk na úrovni Herbalifu, kterými se 90. léta jen hemžila. Když jsem si ale jeden přístroj půjčil a vyzkoušel, nestačil jsem se divit.

Déšť na střeše

Proč nás tak skvěle uklidní pomalý tanec plamenů ohně v krbu? Proč tak báječně usneme pod plechovou střechou, na kterou bubnuje déšť? Protože frekvence naší mozkové aktivity sleduje frekvenci světla nebo zvuků zvenčí a po nějaké době se na ni přeladí. Pokud je tahle vnější frekvence rychlá, jako třeba hudba na technoparty, buď nás vybudí k transu, nebo rozčílí. Pokud je ale pomalá, jako třeba déšť, ukolébá nás to k sladkému uklidnění. Právě proto taky při monotónní jízdě vlakem často usneme jako špalek.
Přírodní národy tenhle princip využívaly odedávna. Šamani, kouzelníci a náboženští vůdci všech světových kultur věděli, že jisté kombinace zvuků (bubnování, chrámový zpěv atd.) a světla (třeba mihotání ohně) dovedou vyvolat extatické stavy a změnu lidského vědomí. Buddhističtí mniši zase meditovali s pohledem upřeným do plamene svíčky. Přístroj AVS jen dělá to samé moderními prostředky. Z menu přístroje si vyberete příslušný program. Blikající barevné diody v brýlích a pulzující zvuk ve sluchátkách pak vašemu mozku „vnutí“ požadovanou frekvenci, a ten ji začne kopírovat. Přístroj vás prostě „přeladí“ na hladinu vědomí, kterou si vyberete. Chcete si odpočinout? Jděte do hladiny théta nebo alfa. Potřebujete se naopak před náročným jednáním vybudit ke zvýšené aktivitě? Místo kafe si naladíte hladinu beta.

Buddha se sluchátky

Přístroje AVS původně vymysleli vědci z Pentagonu a NASA. Generálové se těšili na přístroj, kterým budou moci před útokem navodit v mozcích vojáků zuřivost, bojovnost a agresivitu. Výzkum je ale zklamal. Ukázalo se, že mozková aktivita se sice dá změnit skoro na povel, ale ne tak, že by se z lidí stávaly nemyslící stroje na zabíjení. Když se metoda AVS ukázala jako nepoužitelná k boji, prolomilo se informační embargo. První „psychowalkmany“ se na americkém trhu objevily někdy kolem roku 1980. Neurovědec Michael Hutchinson je přivítal těmito slovy: „Usadíte se do křesla, na hlavu si nasadíte sluchátka a brýle, stisknete tlačítko s nápisem START, zavřete oči a propadnete se do stavu hlubokého uvolnění. Když o půl hodiny později přístroj vypnete, budete se cítit odpočatí, svěží a velmi soustředění. Váš mozek bude fungovat mnohem efektivněji a Vaše schopnosti zapamatovat si nové informace se zvýší. Budete myslet mnohem tvořivěji…“
„Meditace na baterky“ vypadá jednoduše. Nemusíte se trmácet do himálajských klášterů a v tichu u indických mistrů jógy studovat složité koncentrační techniky. Stačí si jen nasadit brýle a přístroj vás do hlubokého uvolnění vtáhne sám.
„Je to, jako byste měli doma svého vlastního učitele zenové meditace,“ říká Lester Fehmi, ředitel kliniky behaviorální medicíny v americkém Princetonu. Tvrdí, že kdyby dnes žil Buddha, jistě by metodu AVS používal. Na první pohled je to trochu zvrácená představa: umělá náhražka, ulehčení a zkrácení cesty, vystřídání jednoho druhu závislosti jiným. Jenže žijeme v době, kdy je zcela přirozené řešit naše staré problémy novými technologickými prostředky. Přístroje AVS prostě umožňují dosáhnout východních duchovních cílů s využitím západní, exaktně prověřené metody.
Nejzajímavější ale je, že „psychowalkmany“ si kupují lidé, kteří mají s různými metodami průniku do skrytých vrstev duše velké zkušenosti. „Netrénovaný člověk se k prožitku hluboké relaxace a změněných stavů vědomí sám nedostane,“ říká český zenbudhista Vlastimil Marek, který se přes třicet let zabývá jógou. „Psychowalkman je zcela opodstatněnou a funkční náhražkou.“

Na pár minut k moři

Můj přístroj se jmenuje Laxman. Jde o plnohodnotný MP3 přehrávač doplněný vizuálními vjemy. Jako kdybyste svůj iPod rozšířili o zařízení, které k vaší oblíbené uklidňující hudbě přidá barevné obrazce se schopností na chvíli radikálně změnit váš způsob prožívání reality. Laxman si můžete snadno programovat sami. Má ale i sedmdesát předinstalovaných programů, z nichž některé pracují kromě s psychostimulačními zvuky také se zvuky přírody nebo s relaxační hudbou. Tak třeba v programu Himálaje uslyšíte monzunový déšť a v programu Pobřeží zase uklidňující mořský příboj. Virtuální kýč? Ne – prostě jen způsob, jak si během náročného dne v myšlenkách na pár minut „odskočit“ do hor nebo k moři. Mozek se rád nechá ošálit…
Výrobci „psychowalkmanů“ slibují „významně kvalitnější činnost mozku a centrální nervové soustavy, zlepšení schopnosti učení, koncentrace a paměti“. Těžko říci, jestli tohle všechno funguje – zatím ještě nejsem tak starý, takže mi hlava díkybohu pracuje sama od sebe. Úplně mi ale stačí, že mi tahle mašinka dopřává hluboký odpočinek. Zjistil jsem, že půlhodinové sezení (nebo spíš ležení) nahradí několik hodin spánku.
Ještě zajímavější ale je, že mě „psychowalkman“ uspí takřka na povel, ať už jsem sebevíc přetažený. Že to vypadá jako umělé štěstí z krabičky? Po dvaceti letech používání téhle technologie můžu říct, že je to překvapivě účinné. Stav naprostého odpočinku, vypnutí, vytěsnění problémů a volně poletujícího vědomí, jinak zažívám dost vzácně. S Laxmanem mi k dosažení podobně blaženého stavu stačí jen nasadit brýle. Ta malá krabička mne prostě odstřihne od reality a umožní mi ponořit se hluboko do sebe.