Stres očima dermatologa

Stres očima dermatologa – jako pacienta a vzhledem ke svým pacientům

 

Na škole nám říkali, že není malých oborů v medicíně. A já své studenty učila, že dermatolog je zaměřen na největší a nejtěžší orgán celého těla. Kůže těla je takovým obrazem našeho života, podepisují se na něm jak příjemné, tak zejména ty nepříjemné, osobní zážitky i stavy v organismu. Klasickým příkladem jsou vrásky, které nám na tváři, ale i na těle, ukazují, jak je člověk mimicky aktivní a jak se např. stará o ochranu kůže před slunečním zářením.

Velmi senzitivní na stres všeobecně jsou zejména děti. Kolikrát indikujeme více než jakoukoli naši léčbu konzultaci s psychologem či psychiatrem. Samozřejmě po domluvě s rodičem, který je ne vždy tomuto přístupný. Děti jsou schopné vyjádřit někdy mnohem více svými činy než vlastními slovy. V našich dermatologických ordinacích, my, kožní lékaři, pozorujeme například okousané nehty nebo vytrhané vlasy, u dívek často rozškrabané pigmentace v rámci běžného akné. Dokonce i u klasických vulgárních bradavic u dětského pacienta často zabírá sugesce.

Z dalších chorob, které pozorujeme nejen u dětských, ale i u dospělých, pacientů s velkým vlivem stresu jsou akné, atopický ekzém, lupénka nebo seboroická dermatitida. Tyto choroby se zhoršují nejen vlivem stresu, ale i zdravotních obtíží, jako je u dětí růst zoubků, u dospělých pak maturitní či zkouškové období. Proto je (nejen) tedy v našem oboru nejdůležitější dobře odebraná anamnéza, tedy pohovor s pacientem. Bohužel v dnešní době, kdy jsme z mnoha důvodů nuceni se zaměřit na výkon, je toto opomíjeno.

Ve své praxi a v rámci svých možností se o toto vždy snažím. Už též po letech zkušeností v oboru většinou vycítím či již z předchozích zkušeností s danou problematikou poznám, jaké konkrétní otázky bych měla pacientovi položit. Samozřejmě, že ne každý je přístupný se lékaři otevřít, a co víc, připustit si, že má na jeho onemocnění vliv psychický stav. Takže občas za sebou někdo i hlučněji zavře dveře. Bohužel. Domnívám se, že je to poté pro daného pacienta většinou začarovaný kruh, protože tím se jeho stres ještě zvýší, choroba se průběžně zhoršuje a pacient hledá útočiště u kolegů, kteří mu nejspíše nakonec sdělí obdobný závěr.

Z pohledu kožního pacienta jsem měla a mám své osobní zkušenosti. V pubertě jsem trpěla poměrně vážnou formou akné, nyní už mám spíše jen minimální problémy, které často trápí ženy ve vyšším věku. Pamatuji si, jaké to pro mě v době dospívání bylo trauma. A přiznávám, ani moji rodiče ani sama já jsem pomoc specialisty nevyhledala. Dnes je mi to líto, protože včasná intervence dělá zázraky. A to nejen se vzhledem pacientů, ale zejména s jejich psychikou s jasným odrazem na sebevědomí pacienta. Naštěstí tato moje kožní nemoc skončila bez následků, ale dodnes se setkávám s pacienty, kteří mají nejen jizvy po špatně zhojeném akné na obličeji a těle, ale možná více jizvy na duši kvůli trvalým změnám svého vzhledu. V dnešní době jsem vděčná za to, že již máme mnohem více možností z hlediska terapie. I když stále je využívána poměrně málo a dodnes mě trápí pohled na akné různého typu na obličeji mladých lidí, které nejspíše není léčeno.

Následně na vysoké škole se mi začala objevovat svědivá ložiska různě po těle. Nejprve i v rámci základní zkoušky z dermatologie, jsem usoudila, že se jedná o plíseň. Ale po adekvátní léčbě ke zlepšení nedošlo. A tehdy jsem kožní lékařku, dnes svou kolegyňku, navštívila a byl mi diagnostikován atopický ekzém. Naučila jsem se s ním žít. A vlastně všechny prožité a prožívané kožní potíže neberu jako strasti, ale vlastně jako jakýsi dar. Myslím, že mě to pomohlo v mnohem větší empatii vůči kožním chorobám mých pacientů a určitou výhodou je i to, že jsem si na vlastní kůži mohla vyzkoušet, a nadále zkouším, různé terapeutické možnosti a postupy. A hlavně se snažím o důsledné sebevzdělávání v rámci svého oboru všeobecně, abych mohla být pro pacienty přínosnější.

Nepatřím k lékařům, kteří by žehrali na internet a možnost volného přístupu k informacím. Naopak! Líbí se mi, že pacient se mnou vlastně kooperuje. Pokud přijde pro mě s novou informací, poděkuji a pokusím se do další návštěvy zjistit další. Přínosem jsou i informační letáky od různých farmaceutických firem. Myslím, že přístup k informacím nám vlastně komunikaci s pacienty ulehčil. I když možná ne v každém oboru.

Mysleme na to, že oči jsou okna do duše a pro mě, dermatoložku, kůže v sobě zanechává všeobecný důkaz o životě člověka. A sebehlubší vrásky ve stáří jsou nádherné, dokazují, že jste žili a užili si.